|
|
Genius loci a kulturní potenciál: Zámecký areál Lysá nad Labem
Odcházel, Vojtěch ; Hoftichová, Petra (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený obraz jedinečného zámeckého areálu Lysá nad Labem. První část textu je věnována stavebně-historickému vývoji na zámeckém vrchu od raného středověku až do současnosti, jeho vlivu na současnou podobu zámku a dále ještě zámeckým interiérům, které jsou zde interpretovány zejména z hlediska výtvarného umění, pocházejícího z dob, kdy vlastnili panství Šporkové. Další část práce líčí bohatou historii a současnost zámeckých parků, včetně sochařských alegorii z dílen Matyáše Bernarda Brauna a Ignáce Františka Platzera, jenž jsou zde důsledně rozebrány z hlediska jejich ikonografie. V závěru celé práce dochází, na základě získaných vědomostí o zámeckém areálu, k určení kulturního potenciálu místa a k zamyšlení se nad budoucností celého areálu. Klíčová slova genius loci, kulturní potenciál, Zámek Lysá n. L., alegorické sochy, Lysá nad Labem, František Antonín Špork, Matyáš Bernard Braun, Ignác František Platzer, barokní kultura
|
|
|
Bon Repos a barokní památky v okolí Lysé nad Labem
Benešová, Zuzana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce Bon Repos a barokní památky v okolí Lysé nad Labem se zabývá areálem Bon Repos a barokními památkami v okolí Lysé nad Labem, které vznikly díky mecenáši hraběti Františku Antonínu Šporkovi. Bohužel, většina památek již nestojí. První část práce se zabývá historií a památkami ve městě Lysá nad Labem, včetně života hraběte Šporka. Ve druhé části práce najdeme podrobný popis církevních a světských staveb v okolí Lysé nad Labem vzniklých za hraběte Šporka. Popis památek vznikl na základě dobových rytin a pramenů z 1. poloviny 18. století. Třetí část práce pojednává o areálu Bon Repos vybudovaném hrabětem Šporkem. Najdeme zde jeho historii a popis barokní podoby areálu. Bohužel, ve 2. polovině 18. století byl areál přestavěn arcibiskupem Příchovským. Proto se popis barokní podoby areálu opírá pouze o dobové rytiny a prameny. Následuje popis jednotlivých dodnes stojících barokních a pozdně barokních budov, které byly postaveny hrabětem Šporkem a arcibiskupem Příchovským. Přínosem diplomové práce je zjištění nových informací týkajících se hlavně areálu Bon Repos a osvětlení některých mylných.
|
|
|
Bosí Augustiniáni v Čechách jako zadavatelé uměleckých děl od roku 1623 do reforem Josefa II.
Šmilauerová, Adéla ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
V úvodní části práce byla zpracována historie, organizace a spiritualita řádu bosých augustiniánů. V dosavadní literatuře byla tato problematika zatím pouze stručně nastíněna, ovšem bez znalosti odborných italských badatelských výzkumů 20. století (či dochovaných pramenů vzniklých z činnosti generálního vikariátu v Římě a řádové literatury 18. století) není možné toto téma podchytit. Současně bylo souhrnně popsáno působení českých konventů bosých augustini ánů v kontextu dané doby, s přihlédnutím k vlivu řádu v duchovním a kulturním životě laiků (u lnářského konventu v přesahu do přelomu 19. a 20. století). Na zá kladě dochovaných pramenů byl přiblížen vztah řeholníků ke světu vně kláš terních zdí, a to ať již šlo o vazby na lokální duchovenstvo nebo laiky (zejména měšťany a šlechtu, ale i její poddané). Zvláště byl vyzdvižen vztah mezi rodinami fundátorů dvou nejmladších konventů (Lnáře, Lysá nad Labem) a klášterní komu nitou. Z výše uvedených kontaktů se rekrutoval i okruh dobrodinců konventů, kte ří konkrétní umělecká díla zafinancovali. Na oplátku mohli doufat ve vzpomenutí v modlitbách řeholníků za spásu jejich duše, pokud tak nebylo přímo ustanoveno v rámci např. mešní fundace. S výše uvedeným naprosto úzce souvisí samotná role bosáků - objednavatelů, která dosud nebyla pro české prostředí...
|
|
|
Genius loci a kulturní potenciál: Zámecký areál Lysá nad Labem
Odcházel, Vojtěch ; Hoftichová, Petra (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený obraz jedinečného zámeckého areálu Lysá nad Labem. První část textu je věnována stavebně-historickému vývoji na zámeckém vrchu od raného středověku až do současnosti, jeho vlivu na současnou podobu zámku a dále ještě zámeckým interiérům, které jsou zde interpretovány zejména z hlediska výtvarného umění, pocházejícího z dob, kdy vlastnili panství Šporkové. Další část práce líčí bohatou historii a současnost zámeckých parků, včetně sochařských alegorii z dílen Matyáše Bernarda Brauna a Ignáce Františka Platzera, jenž jsou zde důsledně rozebrány z hlediska jejich ikonografie. V závěru celé práce dochází, na základě získaných vědomostí o zámeckém areálu, k určení kulturního potenciálu místa a k zamyšlení se nad budoucností celého areálu. Klíčová slova genius loci, kulturní potenciál, Zámek Lysá n. L., alegorické sochy, Lysá nad Labem, František Antonín Špork, Matyáš Bernard Braun, Ignác František Platzer, barokní kultura
|
|
|
Historický vývoj zámeckého parku v Lysé nad Labem
Kabíčková, Marie ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
Tato práce si klade za cíl podrobně popsat historický vývoj zámecké zahrady v Lysé nad Labem a související problémy vzniklé majetkovými změnami na panství. Každý majitel se totiž na vzhledu zámku a zámecké zahrady nějak podepsal a provedl změny, které se projevily na nynějším stavu. Některé změny přispěly nynějšímu stavu kladně a park se tak jimi může pyšnit i dnes. Jedná se například o řešení parku Františkem Antonínem Sporckem, který park obohatil o jedinečný soubor soch. Tento soubor se tak stal skvostem zámecké zahrady a návštěvníci jej obdivují dodnes. Některé změny provedené v minulosti v zámeckém areálu však nynějšímu stavu neprospěly, a proto se s těmito problémy areál potýká i v současné době. Jedná se například o staré náletové dřeviny v anglickém parku a proschlé habrové špalíry v parku francouzském. Tyto problémy jsou důsledkem špatného hospodaření posledních majitelů panství. Dále je v práci zmínka o městě Lysá nad Labem a o souvisejících památkách. Město je plné nádherných skvostů, proto je také často pojmenováváno jako barokní Lysá. V práci jsou uvedeny i základní znaky barokní architektury a barokního sochařství, protože zámek je přestavěn do barokního stylu a sochy umístěné v zámeckém parku též pocházejí z dob baroka. Zajímavostí soch je, že celý soubor plastik byl nejprve zadán M. B. Braunovi, který však dílo přenechal svému žákovi. V práci je zájem zaměřen i na architekturu zahrady, neboť zámecký park je ukázkou barokního zahradního umění. Je zde francouzský park, který je zajímavý pro svou osovost a upravenost. Obsahuje také již zmíněné sochy. Kontrastem k francouzskému parku je přírodní park anglický, který je dnes bohužel ve špatném stavu a potřeboval by obnovu. Práce je zpracována jako podklad pro navazující diplomovou práci. V bakalářské práci je zámecký park historicky zmapován, popsán a jsou zde vyhledány nedostatky související s jeho historií. V navazující diplomové práci by pak vyhledané nedostatky byly shrnuty a mohl by tak být vypracován návrh obnovy parku.
|
host ::
RSS.